Ahfpqyg

Erb ruských knížat (15. století)

Znak Ruského carství (17. století)

Malý znak Ruského carství

Malý znak Ruského impéria

Velký znak Ruského impéria

Znak Svazu sovětských socialistických republik

Znak Ruské federace

Toto je seznam hlav ruského státu.

Dynastie Rurikovců – knížata Kyjevské Rusi[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1157 došlo k rozpadu Kyjevské Rusi na menší samostatná knížectví, mezi nimiž přední postavení zaujímalo knížectví suzdalské (později rostovsko-suzdalské a vladimirsko-suzdalské), kam přenesl své sídlo kníže Jurij Dolgorukij. Kníže Andrej Bogoljubskij následně přesídlil do Vladimiru.

Veliká knížata vladimirská (dříve rostovsko-suzdalská nebo vladimirsko-suzdalská)[editovat | editovat zdroj]

• Jurij I. Dolgorukij (1125–1157), též kníže kyjevský
• Andrej Bogoljubskij (1157–1174)
• Michail Vsevolodovič (1174–1176)
• Vsevolod III. Velké hnízdo (1176–1212)
• Jurij II. Vsevolodovič (1212–1216)
• Konstantin Vsevolodovič (1216–1218)
• Jurij II. Vsevolodovič (1218–1238)
• Jaroslav Vsevolodovič (1238–1246), též perejaslavsko-zalesský, novgorodský a kyjevský kníže
• Svjatoslav Vsevolodovič (1246–1248)
• Michail Jaroslavič zvaný Chorobrit (1248)
• Andrej Jaroslavič (1249–1252)
• Alexandr Něvský (1252–1263), též novgorodský kníže
• Jaroslav III. Jaroslavič (1263–1272), též tverský kníže
• Vasilij Jaroslavič (1272–1276), též kostromský kníže
• Dmitrij Alexandrovič (1276/77–1281), též perejaslavsko-zalesský kníže
• Andrej Alexandrovič (1281–1283), též goroděcký kníže
• Dmitrij Alexandrovič (1283–1294), též perejaslavsko-zalesský kníže
• Andrej Alexandrovič (1283–1304), též goroděcký kníže
• Michail Jaroslavič (1305–1317), též tverský kníže
• Jurij III. Daniilovič(1317–1322, též moskevský kníže
• Dmitrij Michailovič (1322–1326), též tverský kníže
• Alexandr Michailovič (1326–1327), též tverský kníže
• Ivan I. Kalita (1328–1341), též moskevský kníže
• Alexandr Vasiljevič (1328–1331), též suzdalský kníže
• Semjon Hrdý (1341–1353), též moskevský kníže
• Ivan II. Ivanovič(1353–1359), též moskevský kníže
• Dmitrij Donský (1359–1389), též (veliký) moskevský kníže

Knížata moskevská[editovat | editovat zdroj]

• Daniil Alexandrovič (1276–1303)
• Jurij III. Daniilovič (1303–1325)
• Ivan I. Kalita (1325–1341)
• Semjon Hrdý (1341–1353)
• Ivan II. Ivanovič (1353–1359)
• Dimitrij Ivanovič Donský (1359–1389)
• Vasilij I. Dmitrijevič (1389–1425)
• Vasilij II. Vasiljevič Temný (1425–1462)
• Ivan III. Vasiljevič Veliký (1462–1505)
• Vasilij III. Ivanovič (1505–1533)
• Jelena Glinská (1533–1538), kněžna regentka
• Ivan IV. Hrozný (1533–1547) v roce 1547 se prohlásil carem

Ruští carové[editovat | editovat zdroj]

Ivan IV. začal namísto původního označení veliký kníže moskevský a vší Rusi užívat od roku 1547 titulu car.

Rurikovci (1547–1598)[editovat | editovat zdroj]
Jméno	Obrázek	Období vlády	Život	Rodiče	Poznámky
Ivan IV. Hrozný		1547–1584	1533–1584	Vasilij III. Jelena Glinská	v roce 1547 se prohlásil carem
Fjodor I.		1584–1598	1557–1598	Ivan IV. Hrozný Anastasja Romanovna
Godunovci (1598–1605)[editovat | editovat zdroj]
Boris Godunov		1598–1605	1552–1605	Fjodor Ivanovič Godunov ?
Fjodor II.		1605	1589–1605	Boris Godunov Marie Skuratova	svržen Lžidmitrijem
uzurpátor
Lžidimitrij I. (Jurij Bogdanovič Otrepjev)		1605–1606	1580–1606	Bogdan Otrepjev ?	falešný car Dimitrij I.
Šujští Rurikovci (1606–1610)[editovat | editovat zdroj]
Vasilij IV.		1606–1610	1552–1612	Ivan Andrejevič Šujskij Anna Fjodorovna
Interregnum[editovat | editovat zdroj] Interregnum v letech 1610 až 1612. Trůn si nárokoval polský král Vladislav IV.
Romanovci (1613–1721)[editovat | editovat zdroj]
jméno	obrázek	období vlády	život	rodiče	poznámky
Michail I. Fjodorovič		1613–1645	1596–1645	Fjodor Nikitič Romanov Xenie Ivanovna Šestovová
Alexej I. Michajlovič		1645–1676	1629–1676	Michail I. Fjodorovič Jevdokija Strešněvová
Fjodor III. Alexejevič		1676–1682	1661–1682	Alexej I. Michajlovič Marie Iljinična Miloslavská
Ivan V.		1682–1696	1666–1696	Alexej I. Michajlovič Marie Iljinična Miloslavská	vládl (nominálně) společně s bratrem Petrem, de fakto až od r. 1689
Petr I. Veliký		1682–1721	1672–1725	Alexej I. Michajlovič Natálie Naryškinová	vládl společně s bratrem Ivanem (vlastně místo něj), de fakto až od r. 1689; od r. 1721 imperátor

Imperátoři[editovat | editovat zdroj]

Romanovci (1721–1725)[editovat | editovat zdroj]
Jméno	Obrázek	Období vlády	Život	Rodiče	Poznámky
Petr I. Veliký		1721–1725	1672–1725	Alexej I. Michajlovič Natálie Naryškinová	syn Alexej Petrovič
Skawrońští (1725–1727)[editovat | editovat zdroj]
Kateřina I. Alexejevna		1725–1727	1684–1727	Samuel Skawroński ?	žena Petra Velikého
Romanovci (1727–1740)[editovat | editovat zdroj]
Petr II.		1727–1730	1715–1730	Alexej Petrovič Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská	vnuk Petra Velikého
Anna Ivanovna		1730–1740	1693–1740	Ivan V. Praskovja Fjodorovna Saltykovová
Welfové (1740–1741)[editovat | editovat zdroj]
Ivan VI.		1740–1741	1740–1764	Antonín Ulrich Brunšvický Anna Leopoldovna	pravnuk Ivana V.
Romanovci (1741–1762)[editovat | editovat zdroj]
Alžběta Petrovna		1741–1762	1709–1762	Petr I. Veliký Kateřina I. Alexejevna
Romanovsko-holštýnsko-gottorpská dynastie (1762)[editovat | editovat zdroj]
jméno	obrázek	období vlády	život	rodiče	poznámky
Petr III.		5. ledna – 9. července 1762	1728–1762	Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský Anna Petrovna	synovec carevny Alžběty I., sesazen svou manželkou, zavražděn
Askánci (1762–1796)[editovat | editovat zdroj]
Kateřina II. Veliká		1762–1796	1729–1796	Kristián August Anhaltsko-Zerbstský Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská	manželka cara Petra III.
Romanovsko-holštýnsko-gottorpská dynastie (1796–1917)[editovat | editovat zdroj]
Pavel I.		1796–1801	1754–1801	Petr III. Ruský Kateřina II. Veliká	přes svou matku byl potomkem Rurikovců[zdroj?]
Alexandr I.		1801–1825	1777–1825	Pavel I. Ruský Sofie Dorota Württemberská	tak král polský (1815), velkokníže finský (1809)
Mikuláš I.		1825–1855	1796–1855	Pavel I. Ruský Sofie Dorota Württemberská	také král polský, velkokníže finský
Alexandr II.		1855–1881	1818–1881	Mikuláš I. Pavlovič Šarlota Pruská	také velkokníže finský
Alexandr III.		1881–1894	1845–1894	Alexandr II. Nikolajevič Marie Alexandrovna	také velkokníže finský
Mikuláš II.		1894 – 15. března 1917	1868–1918	Alexandr III. Alexandrovič Marie Fjodorovna	abdikoval, také velkokníže finský
Michal II.		15. března – 16. března 1917	1878–1918	Alexandr III. Alexandrovič Marie Fjodorovna	odmítl být hlavou státu

Tituly carské rodiny[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

Předsedové Prozatímní vlády Ruska[editovat | editovat zdroj]

• Georgij Jevgenjevič Lvov (1917)
• Alexandr Fjodorovič Kerenskij (1917)

Sovětské Rusko a Sovětský svaz[editovat | editovat zdroj]

Představitelé sovětského Ruska a Sovětského svazu viz Seznam představitelů Sovětského svazu.

Prezidenti Ruské federace[editovat | editovat zdroj]

• Boris Nikolajevič Jelcin (1991–1999)
• Vladimir Vladimirovič Putin (2000–2008), do května 2000 úřadující prezident
• Dmitrij Anatoljevič Medvěděv (2008–2012)
• Vladimir Vladimirovič Putin – od r. 2012

Související články[editovat | editovat zdroj]

• Ruské impérium
• Ruské carství
• Dějiny Ruska
• Linie následnictví ruského trůnu
• Seznam finských panovníků
• Seznam polských panovníků
• Ruský car
• Seznam hlav vlád Ruska